Potřeboval bych objasnit jeden detail. Určil jsem jednu mincičku jako Diocletian, antoninianus, A:IMP CC VAL DIOCLETIANVS PF AVG, R: CONCORDIA MILITVM, mincovna HB , předpokládám, že je to Heraclea (ta v literatuře HB není uváděná ?) a podle RIC 284 je vždy pod značkou mincovny uvedeno XXI, což na minci není. Poradí někdo?

Obrázky:

Nejde o antoninian, ale o poreformni "radiate" minci.. XXI znacku to tim padem ani mit nemuze, byla by lziva, protoze tyhlety kousky uz predepsanou 1/21 stribra nemely.

A kdyz jsme u toho, literatura znacku HB, resp. HA-Hepsilon uvadi, napr. RIC VI, at nechodime daleko. Samozrejme jde o Herakleu, 294-296.

Tenzor: Jsem začátečník, takže se v tom ještě moc neorientuji. O jaký nominál se tedy jedná prům. je 19 mm. A v RIC žádný jiný nominál AE není uveden.

Jmeno nominalu nezname, oznacuje se to bezne jako post-reform radiate nebo radiate fraction nebo jen radiate. V RIC to uvadeno je, pod AES, jako "fractions". Razilo se to ve vetsi mire hlavne v letech 294-298 a v mensi jeste v letech 305-307.

tenzor: Děkuji za vysvětlenou.

Jeste teda, abych moc nematl🙂, obcas se to oznacuje i jako "poreformni antoninian". Ja to tak driv taky delal. Ale jednak to uz krome podoby nema s predchozim antoninianem moc spolecneho, jednak se to pak plete s poreformnimi antoniniany (po Aurelianove reforme), puvodne se znackou XXI, vahou 3.84 gramu a ryzosti cca 4.5%.
A aby to nebylo malo, po roce 305 je tento nominal oznacovany jako pul-follis (protoze jeste mensi nominal s laureate portretem, tentokrat asi opravdu jeho polovina, se oznacuje jako ctvrfollis). "Radiate" nebo "follis fraction" je v tomhle pripade takove univerzalni - oznacuje proste AE minci po roce 294 s radiate portretem, vahou cca 3-3.5 gramu a zadnym nebo jen symbolickym obsahem stribra.

Jen bych se ještě vrátil ke značení XXI na antoninianech po roce 274.Myslím že značka znamenala a upravovala vzájemný poměr mezi hlavními nominály Římské říše,respektive mezi jedinými nominály(s pozdější výjimkou mincovny v Siscii),raženými i mimo území Itálie- mezi poreformním antoninianem a aureem.
Tedy 20:1...Značení bylo po určitou dobu potřeba hlavně kvůli vojsku v jehož případě se počítal žold v aureích,ale byl samozřejmě vyplácen v antoninianech,a jehož spotřeba stoupala až ke 4/5 státního rozpočtu..Aureus samotný sloužil jako prezent,donativum..

Realny kurs byl cca 1:300, takze se obavam ze tato teorie je zcela neudrzitelna.
Aureus musel byt pouzivany pro vetsi obchody a take pro zahranicni obchod.
A pokud vim, zold byl drive pocitany v sesterciich, pozdeji asi v antoninianech, je nejaky doklad o tom, ze by se v 2. polovine 3. stoleti pocital v aureich?

Ražbu těchto antoninianů s uvedeným přepočtem navzdory jejich ryzostnímu obsahu,tedy XXI v latině,KA v řečtině,povolovaly Aurelianovy dva zákony:
Lex Cornelia de falsis+Lex Iulia peculatus.
Šlo o neustálý problém jako předtím-o nesmírné zatížení státního rozpočtu vydržováním legií,které se v minulosti řešilo třeba snižováním hmotnosti a zrna v mincích.
Tomu,že vojsko bylo vypláceno v poreformních antoninianech nasvědčuje fakt jejich rozšířené ražby v mincovnách i mimo samotné centrální území říše,stejně jako ražby zlatých mincí.Jakýsi přepočet pro velkou spoustu příjemců byl tedy dán po jistou dobu nařízeným kurzem antoninianu vůči aureu uvedeným na antoninianech:XXI/KA nebo dokonce XI/KI...tedy antoninianů s poloviční respektive dvojnásobnou hodnotou,i když kupodivu ve stejné hmotnostní relaci.
Bezesporu ze strany panovníka chytrý tah jak zajistit pro vojsko dostatek prostředků.Zcela jinou věcí už bude následná možnost směny nehodnotných mincí za zlato...
Poměrně dlouhou dobu panovaly spory o to,poměr kterých dvou nominálů značka XXI ukazuje,ale nakonec byl ujednocen názor(vzhledem k ražbě antoninianů a aureů mimo italské území),že jde o tyto dva..
Jiná situace nastala později za Diokleciana,kdy se dokonce počet vojska rapidně zvýšil,ale to už je z jiného soudku,a řešil se také jinak...