Snad je jasné,že běžné kusy tenkého střížku😃 ......ale možná jednou budu mít štěstí🙂
Ale to štěstí bych uvítal v zacnych ražbam Valtštejna🙂

v te hluboke razbe neni opravdu treba spatrovat nic podezreleho, za tim je pouze vseobecna neznalost.

razidla PG byla kvalitne a hluboce puncovana (a doryvana), technologicky spatne byla predevsim provadena razba

nedokonalosti na beznych razbach obvykle nejsou tedy zpusobeny ani tak nedorazenim, jak se nevhodne rika, ale vydutemi a tedy nedostatkem materialu, ktereho je v tenkem strizku tak malo, ze neni schopen vyplnit hluboce ryty obraz raznice na obou stranach - nazorne viz: Jednostranná ražba groše Václava IV. a její souvislost se zhoršující se kvalitou reliéfu pražských grošů, FN 27/1, 53-66

Jinak co si myslíte o teorii provedení ražby tlustého střížku prezentačních grošů,jako odborník v této oblasti....

Ale uznejte jako sběratel zajímající se touto oblastí, že kvalitně čitelně provedená ražba je vždy zajímavá,bez ohledu na různé typy a vzácnost PG.

jacx a oliver to tady rozebrali docela fundovaně. Jen bych dodal, že obyčejné groše se razily za studena. Kdežto u tlustých grošů je předpoklad, že se razily za tepla (tj. do rozžhaveného střížku). Stejně tak se razilo u některých mincí v antice. Je to dost pracné, tak to není na masovou produkci.
Na mne ten groš Karla (na rozdíl od příkladu před dvěma lety- Jiří z Poděbrad) nepůsobí z fotky nijak podezřele. Ale z jedné fotky bych závěry dělat nechtěl.

Ještě dodám, pokud se zamyslite,tak tenký strižek pod nárazem razidla kladiva,i přes nepravidelnost v plochách a také zvlnění,se celkem snadno poddá, proto se spíš přikláním k názoru nedoražení,či časté a neměnící se opotřebené razidla,silně pochybuji,že ve středověku se často měnili,upravovala razidla,jen pro dokonalou čitelnost mince....😉 také lidský faktor, síla úderu, rozdíl jak uhodite do raznice na začátku směny a na její konci🙂

to rozhodne nerozporuju.

odbornik na razbu nejsem. o tomto by chtelo mluvit s nekym, kdo takove razby delal fyzicky rukama. zda je nutne nahrivani strizku pred razbou ci zda staci pouze nejake "popusteni" apod. vliv ma samozrejme i slozeni slitiny (jinak se chova ryzi stribro, jinak stribro nizke ryzosti)

uvedene technikalie (byt jsou dulezite) ale v tomto pripade nemaji vliv na skutecnost, ze tluste grose jsou proste pekne vyrazeny a bezne ne. to jsou fakta. protoze at uz se ty bezne nahrivaly nebo ne, nepomuze to tomu zasadnimu faktu, ze masa materialu ve strizku mince nemohla prostor vymezeny raznicemi vyplnit a tudiz jsou PG K4 a W4 obvykle tak hnusne (tj. neni to tim, ze by dlouho obihaly a osoupaly se, oni uz vesmes tak vypadaly po razbe). plus samozrejme se neunosne dlouho pouzivaly opotrebene raznice, dokud proste nepraskly, na kvalitu vyrazeneho obrazu se nehledelo.

Ano, obyčejné mince už po ražbě vypadaly jako ošoupané. To je poměrně rozšířený omyl, že ty mince jsou tak hnusné oběhem. Jen bych doplnil, že dokonce to známé a omílané pilování okrajů stříbrných mincí za husitů není až tak vždy úplně pravda (aspoň ne např. u Václava IV., typ XIV, kde se už v mincovně razilo na malý střížek).
To nahřívání tlustých střížků mám přímo od člověka, který se tím zabývá fyzicky.

Obehem a pouzivanim jsou grose postizene urcite taky. Takoveto vyhlazeni (pokud myslime to same) je casto lokalni a presne v miste, kde se da intuitivne predpokladat uchopeni mince pri predavani. Jinak vliv tlusteho vs. tenkeho strizku na kvalitu razby jak je diskutovano vyse dava smysl.

v souvislosti s tim opilovavanim a okrajovanim souhlas, casto byva chybne uvadeno, ze jsou to okrajovane grose a nejsou. na strane druhe je treba nezapomenout na skutecne fyzicke okrajovani PG JL a K4 predevsim na vychod od nas. v Polsku bylo dokonce nalezeno nekolik falz PG W4, ktere uz byly vyrazeny jako okrojene. rekl bych, ze u nas se nejvice rozmohlo okrajovani az na PG Vladislava II.