jhkr je nezúčastněný pozorovatel, ale musím konstatovat, že je hezká

Dracek: napis mi na mail

OK, píši na adrsu na gmail.com ...

pár fotek z mé "Jugoslávie"

1) chybotisky "GUVERNE" (nedotištěné "R" na bankovce 1000/78), "1930" (místo "1980" na 5000/85)

2) razítka na BH prozatimních 500/91
modrá razítka, černé razítko, regionální - Tuzla (na ZA)

3) nevydané 5 a 10 Dinárovky (zapadají do řady z 89-90, ale oficiálně byly připraveny jen 100 a 1000, které zmiňuje i Pick; i u těch se však polemizuje, zda nebyly dotištěny dodatečně, aby banka profitovala z jejich prodeje sběratelům - Pick tuším uvádí 1000 $/ks).

Jinak ve speciálu vodoznaky uvedené nemám, u každé emise (od titovské 5000) je zmíněna varianta regular issue, replacement (Z-), specimen, AA 0000000 (takže čtyři varianty). Taky jsem koukal na průsvitky dalších bankovek, je fakt, že buď byl figurální nebo to točené "S" (jen u té 50000/94) a pak takové to "X" nebo spíš kosočtverec s nožkami (u některých typů vždy na ležato, u některých vždy na stojato, rozdíly asi na 100 ks, které od některých mám, jsem nezaznamenal).

Acme2000: Ještě se vrátím k malému výskytu bankovky Pick120, prohlédl jsem oba své kusy i několik obrázků, co mám uložené a všechny mají sérii AA a neviděl jsem sériové číslo vyšší než cca 570000, takže šlo do oběhu možná opravdu jen dost malá část nákladu. 🙂

Co se týče ukázek - chybotisky jsou velmi pěkné, já jsem na ně zatím tu krátkou dobu co sbírám Jugslávii štěstí neměl.
BaH mi bohužel již tolik neříká, ale dnes bych měl vzhledem k levným bankovkám bez razítek a lehké výrobě nových razítek často při nákupu asi velké obavy o původnost.
Ta nevydaná 5 a 10 Tito jsou pěkné, také už jsem je mohl koupit, ale jak sám naznačuješ, není zcela jistota, kdy byly vytištěny a nebývají zrovna nejlevnější. 😕

Díky také za info ohledně katalogu, ptal jsem se na replacement proto, že cca u 20% bankovek z inflace jsem je neviděl ani na obrázku např. Pick 99, 100, 101, 102, 145-7 i jiné. 😉
Co se týče průsvitek, je zajímavé, že katalog tyto odchylky nezná(či neuvádí) a je možné, že jich tolik zase nebude. Je to vlastně asi také otázka formátu používaného papíru na který se tisklo, protože u figurálních je jinak jakákoliv chyba překlopením papíru moc vidět, na typ papíru "S" se tiskla jen jedna hodnota a překlopením listu papíru při tisku na typu "X" je stále stejný tvar vodoznaku. Jiné otočení vodoznaku je nepravděpodobné, pokud se netisklo na archy papíru o stejných rozměrech stran(což je nepraděpodobné, pokud nevíme jak byla sestavena tisková deska). Nebo máte někdo jiný názor???

Těma "X" nebo kosočtvercama jsem myslel tento vodoznak:

Typ a) je na těchto hodnotách: 5000, 10000, 50000 500000, 5mil, 500mil, 5 mld, 500mld (vše II.emise 1993), 1000 a 500000 (emise 1994)
Typ b) naopak na těchto: 50mil (II. emise 1993), 10/94, 100/94, 5000/94.

Typ kroucená "S" jen na 50000/94.

Zbytek jsou figurální.

Pozn. omezuji pouze na období hyperinflace (už nezahrnuji bankovky po reformě 1994; tam mám jen několik kusů, většinou jsou to ty kosočtverce typ😎.

Ještě dodatek:

1) typ kroucená "S" se použil u bankovek Republiky srbské

Všechny mají "S" otočené (jako typ "von Dracek" :-)). Oproti 50000/94 je to ale rozměrově menší formát

2) naproti tomu některé bankovky z Bosny mají figurální vodoznak "dívka" z jugoslávských bankovek. Zde je i dodržen rozměr (stejný jako 10/90 nebo 50 mil./93 - I.emise

a k těm nevydaným dinárovkám s titem - na Aukro šly jednou - konečná cena každé - 7500 Kč (asi 2 roky zpět)

U bankovek s vodoznakem "X"kosočtverec je zajímavé, že u bankovek většinou cca stejného rozměru, je rozdílná poloha. Svádělo by to k úvaze, že bankovky byly tištěny v jiném seskupení na tiskové desce a tady technologickou nutností u některých hodnot otočení papíru o 90stupňů.
Např. teoreticky(čísla jsou smyšlená, rozměr tedy nesedí): hodnoty s vodoznakem "a" byly tištěny v sestavě desky 8řad x 6sloupců, naopak hodnoty s vodoznakem "b" byly tištěny v sestavě desky 6řad x 8sloupců a proto bylo nutné používaný papír obrátit o 90stupňů. Nebo desky byly umístěny do stroje u některých hodnot vodorovně, u jiných svisle. Toto vše by jistě lépe vysvětlil pracovník jakékoliv podobné tiskárny třeba i v závislosti na použité tiskové technice a tiskových strojích.
Důvody mohly být ale také zcela jiné... 😐