Aliquis: Díky za radu, asi zadávám do vyhledávače špatná klíčová slova, ale nic bližšího se mi tu bohužel dohledat nepodařilo. Určitě to bylo v tomto tématu?
Tovy: Nebyl to ten s vlčicí a dvojčaty? Toho mi někdo těsně vyfoukl...:-)
Tenzor: Tento konkrétní exemplář šel za 80 EUR.
Mithridates: hehe, jo, byl. Ale nevim, jak tesne, ja ho dost chtel a dal jsem vice jak dvojnasobek, za co sel🙂 To je paradox, ze mince Hadriana s Nilem a pod. se objevuji mnohem casteji* a stejne sly mnohem vice jak Antoninus Pius s vlcici. To jde videt, jak jsou oblibeni a vzacnost je relativni..
*mozna se pletu, ale jen za mesic az dva jsem je videl tak 3x (jen ten Nilus, pak i dalsi podobne), kdezto Antonina Pia s vlcici uz hodne dlouho ne
Mithridates, mrkni sem:
https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/identifikace-a-urceni-antickych-minci-12456x35
Aliquis: Díky za odkaz. Zkusit slovenčinu mne nenapadlo. Takže ty bubliny jsou nejspíš výsledkem jakéhosi vnitřního pnutí způsobeného nedokonalou ryzostí stříbra.
Tovy: Tak to zas tak těsně nebylo. Gratuluju a tiše závidím. Velmi dobrý poměr cena/výkon. :-) Řekl bych, že Hadriánova provinciální série je jaksi snáze uchopitelná i bez hlubších znalostí antických reálií a tím pádem populárnější. Naproti tomu Piovy mince se štíty, Romulem a Remem, Aeneem a dalšími výjevy z raných dějin Říma si už každý nespojí.
dovolim si jen mirne upresnit, aby z toho casem nevznikla nejaka oblibena numismaticka bajka. jako by jich uz tak nebylo dost.
takze:
1) pouze stribro se skutecne malickym obsahem medi je homogenni
2) uz i nekolik malo procent medi ve stribre vede k tomu, ze slitina medi a stribra je nehomogenni (zjednodusene - pod mikroskopem to vypada jako puding s rozinkama)
3) jakekoliv jen mirne agresivnejsi prostredi muze mit za nasledek korozi techto kousku medi
4) na povrchu casto toto nepozorujeme - strizek z nekvalitni slitiny byl upraven pred razbou tak, aby zbylo na povrchu jen stribro, ktere se razbou slisuje do kompaktni tenke vrstvicky (je to tak trochu podfuk i tak trochu protikorozni ochrana)
5) temer kazda rucne vyrobena mince ma nejaky ten mikroskopicky defekt (nekdy i nejen ten), praskliny napr., ktere bohuzel jdou skrz tuto tenouckou vrstvu; krizova mista byvaji i na hrane a kdyz nic z toho, ta vrstva stribra se muze poskodit i diky obehu
6) v bode 5 jsou popsany cesticky, kudy muze "cestovat" jakekoliv korozni cinidlo dovnitr mince, tam dojde ke korozi te medi a protoze korozni produkty maji vetsi objem (nejsou-li vyplaveny), tak se to na povrchu objevi jako boule
shrnuto, pokud to nekdo nepobral "chemicky" - byt jsem zadnou chemii nepouzil, vezmeme si jeste na pomoc "pudingovy model"
predstavte si, ze si uvarite puding s hrozinkama. ty hrozinky jsou med a puding je stribro. kdyz to vychladne, udela se hladkej povrch. a ted si predstavte, ze injekcni jehlou napichnete nejakou hrozinku pod povrchem a napumpujete ji vodou, aby se zvetsila. co to udela s povrchem?
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
